Anglický/irský setr

Psi typu setra jsou k lovu používáni již velmi dlouho a patří k nejelegantnějším psům pro práci v poli. Irský setr, anglický setr i gordonsetr mají podobný tvar těla i způsoby, ale podstatně se liší zbarvením.

Irský setr pochází z různých španělů, setrů a ohařů. Původně to byl červený  a bílý pes s kratšíma nohama než má dnes. V 19. století se jako výsledek intenzivního výběrového chovu objevil skvělý, čistě hnědý setr, který dobýval vítězství na výstavách i v lidských srdcích. Přibližně v téže době byl s láskou šlechtěn dobrosrdečný a pohledný anglický setr. Největší zásluhu na tom má lord Lawerack, a proto je tento setr také často označován jako Lawerackův setr. Gordonsetra (skotského setra) pečlivě šlechtili vévodové z Gordonu na svých statcích ve Skotsku.  Po koliích, které byly mezi jeho předky, zdědil gordonsetr černé zbarvení s pálením.

Setři jsou milí, velmi chytří a plní života. Pravděpodobně pro svou nezávislou povahu se někteří z nich obtížně cvičí, ale po důkladném výcviku a s podporou dostatku pohybu je radost být jeho pánem.

Anglický setr je spolehlivý lovec v každém terénu i přesto, že jeho delší srst mu někdy může zabránit průniku hustě zarostlým terénem.

Gordonsetr je největší a nejsilnější setr. Má klidnější temperament než ostatní setři a při lovu pracuje pomaleji, ale o to soustavněji.